Novým občanským zákoníkem, zákonem č. 89/2012 Sb. (dále jako „OZ“) se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 zákona OZ), tedy od 1. ledna 2014. Podle § 3028 odst. 2 OZ se řídí jeho ustanoveními (není-li v OZ stanoveno jinak) i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Aplikace ustanovení OZ u dluhů vzniklých do 1. ledna 2014 nepřichází v úvahu, jelikož by šlo o projev pravé retroaktivity, která je nepřípustná.
Společného jmění manželů může být upraveno následujícím způsobem. V zákonném režimu, podle něhož je součástí společného jmění manželů vše, co upravuje OZ v § 709 až 712. Dále zákon připouští smluvený režim dle § 717 OZ ve formě notářského zápisu. Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, nebo v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění. Posledním možností je režim založený rozhodnutím soudu. Jestliže je pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.
Dle § 721 odst. 1 OZ se dohody o smluveném režimu, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou ČR, je-li to ve smlouvě ujednáno. Seznam je veden v elektronické podobě a vyhledávání je v něm možné na internetových stránkách https://rejstrik.nkcr.cz/.
V předchozí úpravě občanského zákoníku (v zákoně č.40/1964 Sb.) zcela chyběla hmotněprávní úprava uspokojení věřitele z majetku v SJM při výkonu rozhodnutí (exekuci). Nově se toto promítlo do ustanovení § 731 a § 732 občanského zákoníku, která jednak přináší zákonnou ochranu věřitele při vymáhání dluhu jen jednoho z manželů vzniklého za trvání SJM, ale zároveň i dluhu, jež vznikl před manželstvím. Pokud vznikl dluh jen jednoho z manželů za trvání SJM, při exekuci se lze uspokojit z celého SJM. Avšak jde-li o dluh jen jednoho z manželů vzniklý před uzavřením manželství, může být společné jmění manželů postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno dle § 742 občanského zákoníku.
Dle § 719 odst. 2 občanského zákoníku smluvený režim ani režim založený rozhodnutím soudu nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s tím dotčená třetí osoba souhlasila. Ochrana práv třetích osob vymezená v § 719 odst. 2 se značně odchyluje od dřívější úpravy vymezené v § 143a odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964. Dle dřívější úpravy se mohli manželé vůči jiné osobě na smlouvy modifikující zákonný režim SJM odvolat tehdy, jestliže byl této osobě obsah smlouvy znám. Pokud obsah smlouvy osobě znám nebyl, byla smlouva bez dalšího vůči třetí osobě (věřiteli) relativně neúčinná.
Podle § 35l notářského řádu platí, že jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny. Toto ustanovení, ač není součástí občanského zákoníku, dává jistý návod pro stanovení účinků vůči třetím osobám. Manželé se mohou v souladu s § 35l odst. 1 notářského řádu dovolat takovéto modifikace vůči třetí osobě, pokud je smlouva zapsána ve veřejném seznamu. Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu. Jinak je možné se dovolat smlouvy ve vztahu ke třetí osobě jen v případě, že byla s existencí této smlouvy a s jejím obsahem seznámena.
Jestliže se jeden z manželů zavázal v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu (smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu) uplynulo méně než 6 měsíců, může být podle § 733 občanského zákoníku pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.
Postup exekutora ve vztahu k postižení majetku tvořícího společné jmění manželů upravuje mj. § 42 exekučního řádu. Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů exekutor zjistí, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně režimu SJM.
Při vydání exekučního příkazu je potom exekutor povinen vycházet z obsahu předmětné listiny, jestliže jde o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pokud však z exekučního titulu nebo z relevantní listiny evidované v Seznamu listin nelze zjistit, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
Nově se již upustilo od postihu výlučného majetku manžela povinného, jak jej umožňoval občanský soudní řád ve znění účinném do 30. 6. 2015, a výlučný majetek manžela povinného lze postihnout pouze přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného za podmínky, že lze vést exekuci na majetek v SJM (§ 42 odst. 4 exekučního řádu).