Philadelphia (1993)
Andrew Beckett (Tom Hanks) je právník. Mladý, brilantní právník. Homosexuál, infikovaný virem HIV. Svou nemoc dlouho tají, přesvědčen o tom, že s jeho službou klientům nesouvisí. A pak je jednoho dne propuštěn, údajně pro pracovní neschopnost. Ale Andy ví, proč přišel o místo. Připravily ho o ní předsudky, strach, panika a odpor. Diskriminace. Ví, že jeho čas je sečten, ale nevzdává se. Hledá právníka, který by mu pomohl v procesu s jeho mateřskou firmou - a nachází. Černý Joe Miller není tak úspěšný, jako býval Andy, ale jeho vytrvalá víra v právo z něj činí ideálního spojence. Přesto se však zdráhá přijmout Beckettův případ. Stejně jako obžalovaní, jako porota, jako všichni ostatní, i on nemá rád homosexuály, oškliví si je a štítí se AIDS. A snad právě pro svůj odpor nakonec přijímá, přesvědčen o tom, že ve městě, kde byla vyhlášena americká ústava, zaručují rovnost všech, nelze tento boj vzdát. Soudní spor začíná... Inspiraci k natočení filmu bylo údajně onemocnění blízkého přítele režiséra J. Demmeho na AIDS.
Dvanáct rozhněvaných můžu (1957)
Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.
Scénář neklade důraz na to, zda je obžalovaný vinen nebo ne, je to spíš autorská úvaha o možnostech hájit své názory, o pochybnostech v soudní síni, o zodpovědnosti za vlastní výroky. V tomto smyslu film daleko přesahuje rámec vlastní zápletky a stává se zobecněným obrazem uspěchané civilizace. Realizační tým vytvořil nezvyklé dramatické napětí v omezených prostorových dimenzích, mistrovsky odhalil duševní pochody jednotlivých aktérů rokování poroty, kde sebemenší detail nabývá hodnoty symbolu. Lumetovy pečlivé kompozice a silný důraz na všechny repliky jsou téměř dokonalé. Vynikající scénář, vysoká realizační profesionalita a perfektně diferencované herecké výkony jednotlivých postav přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto nezvyklého díla. Za zmínku stojí, že porotce číslo 11 hrál Jiří Voskovec.
...a spravedlnost pro všechny (1979)
Co je to za soudní systém, kde kriminálníci zůstávají na svobodě? Mladý právník Arthur Kirkland (Al Pacino) se ptá, zda vůbec existuje spravedlnost. Arthur je upřímný, idealistický právník, který se najednou dostává pod tlak, když má obhajovat významného soudce (John Forsythe). Ten je obviněn ze zbití a znásilnění mladé dívky. Arthur ví, že je vinen! Když dojde k soudnímu líčení, Arthur si musí vybrat mezi kariérou a ctí. Závěr soudního líčení je explozivní a nezapomenutelný.
Ve jménu otce (1993)
Politické drama režiséra Jima Sheridana Ve jménu otce se zabývá známým případem tzv. Guilfordské čtyřky. Po atentátu IRA na hospodu v Guilfordu v roce 1974, při němž bylo pět mrtvých a několik desítek těžce raněných, což mělo za následek tvrdá opatření proti terorismu, byli ze zločinu obviněni a odsouzeni čtyři mladí lidé a sedm dalších obžalovaných (včetně dětí) dostalo vysoké tresty za spoluúčast. Až patnáct let po vynesení rozsudku byla v odvolacím soudu pod tlakem veřejného mínění kauza zrušena, ale úplné spravedlnosti nebylo a ani nemohlo být učiněno zadost.
Erin Brockovich (2000)
Erin Brockovich (Julia Roberts) je dvakrát rozvedená matka tří dětí. Navíc toho času bez zaměstnání a téměř bez peněz. Když se jí konečně podaří uchytit jako nejposlednější sekretářka v advokátní kanceláři Eda Masryho je pevně rozhodnuta chytit svou šanci za pačesy. Při rešerši jednoho banálního případu narazí na stopu znečišťování podzemních vod elektrárenskou společností. Následky, které zanechal jedovatý chrom na obyvatelích přilehlého pouštního městečka jsou katastrofální - zhoubné nemoci, genetické změny, potraty. Erin získá důvěru poškozených lidí i svého šéfa a začne dávat dohromady velký případ. Karta jejího doposud neblahého osudu se konečně obrátila... Film vznikl podle skutečné události.
Norimberský proces (1961)
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo.
Kramerová versus Kramer (1979)
Slavné filmové drama se hned po svém uvedení v amerických a následně i ve světových kinech zařadilo mezi komerčně nejúspěšnější tituly 70. let. Příběh úspěšného reklamního pracovníka Teda Kramera, který po nečekaném odchodu manželky zůstává sám se svým sedmiletým synem, vzniklo podle stejnojmenného románu Averyho Cormana (přeloženého i do češtiny) a svojí tematikou se přesně strefilo do ožehavých problémů neúplné rodiny a ženské emancipace, jež se v té době řešily snad ve všech médiích. Působivě realizovaný film je postaven na bezchybných hereckých výkonech protagonistů titulních úloh, tehdy už zavedené herecké hvězdy Dustina Hoffmana a pomalu ale jistě se prosazující Meryl Streepové. Jim velmi zdařile sekundují i herci v epizodních rolích (zejména Jane Alexanderová v roli rodinné přítelkyně Margaret a Howard Duff jako advokát Shaunessy).
Pár správných chlapů (1992)
Dva vojáci z americké základny Guantanamo Bay na Kubě jsou obviněni z vraždy svého kolegy. Případ se zdá nadmíru jasný. Vojenská prokuratura svěří obhajobu obou obviněných poručíku Kaffeemu, mladému ambicióznímu právníkovi, který proslul mimořádně rychlým mimosoudním vyřizováním svých případů. Kaffee chce svým klientům doporučit, aby se přiznali a vymoci jim co nejnižší trest. Kapitán Gallowayová, pověřená dohledem nad celým případem, je však jiného mínění. Domnívá se, že oba obvinění pouze vykonali rozkaz svého velícího důstojníka. Víra ve vlastní profesionální schopnosti a fakt, že jeho dohližitelem je krásná mladá žena, přesvědčí Kaffeeho, aby se pokusil o nemožné. Rozhodne se dokázat nevinu obžalovaných i proti jejich vůli. Ví, že podstupuje nesmírné riziko. Musí sehnat potřebné důkazy a především se otevřeně postavit veliteli základny Guantanamo, plukovníkovi Jessepovi, člověku s bezchybným vojenským rejstříkem a styky na nejvyšších místech.
Milada (2017)
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.
Můj bratranec Vinny (1992)
Jedna z mála komedií v seznamu. Dva spolužáci z New Yorku, Bill a Stan (Ralph Macchio a Mitchel Whitfield), jsou díky nedorozumění zatčeni pro podezření z vraždy. Protože vůbec netuší, z čeho byli obviněni, jejich výpovědi spouštějí řetězec dalších nedorozumění a zdá se, že jediný způsob, jak uniknout elektrickému křeslu, je zkontaktovat Billyho italského bratrance Vincenta Gambiniho (Joe Pesci). Začínajícího právníka, který složil zkoušky "do šestice všeho dobrého" a tohle bude jeho první případ. Kožené sako, neznalost soudní praxe a nekonvenční chování temperamentního Itala se ovšem vůbec nezdá konzervativnímu soudci Hallerovi (Edmund Gwynne) a Vinnyho tak čeká křest ohňem.
Anatomie vraždy (1959)
Advokát Paul Biegler (James Stewart) zastupuje v procesu z obvinění vraždy poručíka Frederica Maniona (Ben Gazzara). Obžalovaný, vzorný voják, zabil muže, který znásilnil jeho ženu Lauru (Lee Remicková). Žena ovšem až na podlité oko není schopna přinést další sebemenší důkaz o znásilnění. Přesto advokát Biegler založí svou obhajobu na zabití v afektu, což znamená i možnost, že by mohl být Manion zproštěn obvinění. I když jeden svědek za druhým svédčí před soudem v neprospěch Maniona, Bieglerovi se nakonec podaří odvést pozornost od přitěžujícíh důkazů a ovlivnit všechny členy poroty včetně soudce svou taktikou založenou na citech.
Kdo seje vítr (1960)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti „drzému“ učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem „evoluce“, nýbrž jen „zlovoluce“. Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země…
Chicago (2002)
Filmová adaptace úspěšného broadwayského muzikálu Chicago, v jehož hlavních rolích hrají Catherine Zeta-Jonesová, Renee Zellwegerová a Richard Gere, sleduje příběh průměrné sborové tanečnice Roxie Hartové, která se pro slávu rozhodne vraždit. Když to udělá, skončí za mřížemi společně s kabaretní hvězdou Velmou Kellyovou, která s pomocí prohnaného právníka Billyho Flynna rozpoutá kolem svého zločinu mediální šílenství. Poté, co Flynn vezme Roxiein případ, udělá z ní nejžhavější bulvární senzaci, čímž připraví půdu pro pěvecký a taneční souboj mezi oběma přehnaně horlivými rivalkami. Snímek Chicago získal v roce 2003 šest Oscarů, včetně ceny za nejlepší film.
Nátlak (1959)
Skutečnými událostmi inspirované drama rekapituluje případ dvou studentů právní fakulty Chicagské univerzity, kteří se na důkaz své nadřazenosti rozhodli spáchat dokonalou vraždu. Orson Welles se v roli jejich právního zástupce sice na plátně objeví až po hodině filmu, jeho výkon je však jedinečný.
Podezření (1990)
Rusty Sabich (Harrison Ford) je vzorný manžel, občan a úspěšný prokurátor, který má dobré vyhlídky, aby se stal šéfem známé právní společnosti. Když je Sabichovi přiklepnut případ zardoušené a znásilněné spolupracovnice, zdráhavě přijme. Ještě netuší, že kauza navždy změní jeho život. Během vyšetřování začnou okolnosti případu ukazovat směrem k jeho osobě. Zavražděná kolegyně byla naneštěstí Sabichovou milenkou. Prokurátorovi je brzy jasné, že někdo jemu blízký na něj ušil boudu. Ale kdo? Jako obžalovaný se neochotně obrací pro pomoc k dávnému soupeři. A nemilosrdný rozsudek je na spadnutí…
Žaloba (1998)
V jednom malém městě v Nové Anglii zemřelo několik dětí na leukémii, protože místní chemická továrna zamořila spodní vody. Blazeovaný právník Jan Schlichtmann přebírá komplikovaný případ zprvu jen proto, že ho láká tučný honorář. On a jeho kolegové z kanceláře však mají před sebou těžký úkol, neboť oba bohaté koncerny, které firmu provozují, si najímají věhlasné právníky. Zprvu zištný postoj právníka se však v průběhu soudního jednání, kdy dochází ke konfrontaci s dětmi a rodiči, promění v touhu dosáhnout spravedlnosti pro nebohé oběti.
Obhájce (2011)
V thrilleru Obhájce ztvárnil Matthew McConaughey roli Michaela, “Micka”, Hallera, charismatického trestního advokáta v Los Angeles, jehož kanceláří je zadní sedadlo vozu Lincoln Continental. Po tom, co většinu své kariéry strávil obranou drobných kriminálníků, dostane z ničeho nic svůj velký životní případ: obhajobu bohatého playboye z Beverly Hills (Ryan Phillippe), který je obviněn z pokusu vraždy. To, co se ze začátku jeví jako jasný případ s velkým finančním výnosem, se rychle obrátí v děsivý souboj dvou mistrů manipulace a krizi Hallerova svědomí.
Rozsudek (1982)
Frank Galvin (Paul Newman) je právníkem potácejícím se v hluboké osobní i profesní krizi. Jeho specializací by údajně měly být žaloby o odškodné vůči nemocnicím a doktorům, kteří svým jednáním způsobili těžké zdravotní následky či dokonce smrt. Zatím však své zákazníky marně shání v pohřebních síních a své neúspěchy léčí alkoholem. Starý přítel a vzor Mickey Morrissey (Jack Warden) se ho snaží přimět k rozumnějšímu životnímu přístupu a sežene mu též po delší době první významnější případ. Frank má rázem pro co žít a odhodlaně se pouští do takřka beznadějného boje proti uznávané nemocnici, respektovaným doktorům a jejich týmu právníků v čele s velezkušeným Edwardem J. Concannonem (James Mason).
Zázrak v New Yorku (1947)
Po newyorské ulici jde stařík s dlouhým bílým vousem. Aranžéra ve výkladu upozorní na špatné pořadí sobů ve vánočním spřežení. V průvodu potká opilého Santa Clause a znepokojen jeho stavem převezme s velkým úspěchem jeho místo. Tak se Kriss Kringle z domova pro přestárlé stane reklamní atrakcí obchodu s hračkami. Jeho úspěch spočívá v tom, že je opravdovým Santou, jak to také všem bez váhání sděluje. Někdo mu rád věří, někdo ne. Neurotický psycholog jej chce nechat zavřít do ústavu a tak se tím, zda je opravdu Santou začne se vší vážností a s velkou publicitou zabývat soud. Krissi Kringlovi však jde hlavně o to, aby mu uvěřila malá Susan a její racionální maminka, která se zklamaná životem vzdala fantazie a víry v možnost splnění přání.
Svědek obžaloby (1957)
Když byl Billy Wilder v roce 1958 nominován na Oscara za režii Svědka obžaloby, poznamenal, že "dát Oscara člověku, který režíruje divadelní hru, je jako dát první cenu za sochu stěhovákům, kteří přesunou Michelangelovu Pietu z Vatikánu na newyorskou světovou výstavu". Pravda je to tak napůl. Wilder byl dost chytrý, aby zápletku povídky Agathy Christie (z níž vznikla divadelní hra) nepřepisoval, a pokud do ní zasáhl, pak jen tím, že zesílil charakteristiky a motivace jednotlivých postav. Asi největší změnou byla postava starého právníka sira Wilfrida (kterou si film pro sebe prakticky "ukradl" Charles Laughton). Ten se z nudného vzoru ctností změnil ve svérázného paličáka, trousícího neuctivé poznámky a paralelně se soudní síní bojujícího i se svou ošeřovatelkou, slečnou Plimsollovou (hrála ji Laughtonova manželka), která se snaží uhlídat jeho podlomené zdraví a nezdravé návyky. Díky této "sadistické Mary Poppins" přijme těsně po posledním infarktu případ Leonarda Volea (poslední role Tyrona Powera) ne však proto, že by mu věřil, ale protože má doutníky a zapalovač. Muž obviněný z vraždy bohaté staré panny, která mu odkázala všechen najetek, má jediné alibi, svou německou manželku Christine (strhující Marlene Dietrichová jako Laughtonův rovnocenný protivník). A právě díky ní se případ odvine způsobem, jenž nikdo nečekal, dokonce ani starý mazák sir Wilfrid.
Jako zabít ptáčka (1962)
Sedmiletá dívka Scout (Mary Badhamová) a její starší bratr Jem (Philip Alford) žijí v zapadlém jižanském městečku Maycomb na počátku třicátých let 20. století jen s ovdovělým otcem Atticem (Gregory Peck). Ten je právníkem a většinu dne je pryč, takže oba sourozenci se během léta věnují různým dobrodružstvím v nejbližším okolí domu. S dětskou nevinností vnímá Scout právnický případ, kterého se její otec ujme. Atticus totiž obhajuje černocha Toma Robinsona (Brock Peters), jenž je obviněn ze znásilnění bělošské dívky. Zatímco obyvatelé Maycombu považují věc za jasnou a chystají se Toma zlynčovat, smysl pro právo a spravedlnost velí Atticovi postavit se proti všem. Tím spíš, že podle všech indicií k žádnému znásilnění nedošlo…
Americký film režiséra Roberta Mulligana vznikl v roce 1962 podle románu Harper Leeové, který vyšel o dva roky dříve a získal Pulitzerovu cenu. Kniha i film patří v USA k velmi oblíbeným klasickým dílům. Snímek získal kromě řady jiných cen též Oscary za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (G. Peck), nejlepší scénář (Horton Goote) a nejlepší výpravu v černobílém filmu. Kromě toho měl ještě pět oscarových nominací: herečka ve vedlejší roli (M. Badhamová), černobílá kamera (Russell Harlan), hudba (Elmer Bernstein), režie a nejlepší film.