pikes-legal-aktuality.jpg

Aktuality

monsterDOWN.png
Vyhledat
  • Anna Morávková

Zachraňujete podnikání? Tak se vyvarujte se trestné činnosti

Jak už to tak bývá, tak cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Jednání mnohých podnikatelů s úmyslem zachránit společnost nebo aspoň to, co v ní zbylo, může být často za hranou trestního zákona, aniž by si to uvědomovali. Jedná se o tzv. úpadkové trestné činy. Na ty jsme se zeptali našich advokátů.


Úpadek a insolvence firmy je typickou doménou specialistů na obchodní právo. Jak se může takový podnikatel dopracovat k tomu, že vedle obchodních věcí potřebuje řešit i ty trestní?

Lidé si bohužel často vůbec neuvědomují, že v trestním zákoníku najdeme i šest skutkových podstat majetkových trestných činů, které se týkají vztahů mezi dlužníky a věřiteli, případně vztahů se třetími osobami. Mluvím konkrétně o trestném činu zvýhodnění věřitele, trestném činu způsobení úpadku, trestném činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení, trestném činu pletich v insolvenčním řízení a trestném činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Pokud lidé o existenci takových trestných činů vůbec vědí, tak si je spojují obvykle s kauzami velkých společností, tunelářů nebo lobbistů a vůbec je nenapadne, že se to může týkat i jich.


To máte pravdu.

Ono to není ani moc překvapující, protože často to nenapadne ani právníky zaměřené jen na obchodní právo, transakce či insolvenci a pak se diví. Naše kancelář je založená právě na mezioborových znalostech, takže při řešení obchodních věcí bereme vždy do úvahy trestní aspekty, ale i například daňové věci.


Co mají tyto trestné činy společné?

Společným jmenovatelem je zájem společnosti na ochraně majetku. Společné mají to, že reagují na kroky dlužníky, kterými se snaží zmařit nebo aspoň ohrozit plnění svých závazků. Zkrátka tyto kroky dlužníků poškozují nebo ohrožují práva věřitelů na uspokojení jejich pohledávek. Na to právě reaguje trestní zákoník, protože je tady společenský zájem na tom, aby všichni plnili své závazky a platili dluhy a ne aby vymýšleli, jak se tomu vyhnout, jak něco obejít. Obdobný zájem tady je i na řádném průběhu řešení insolvenčního řízení a ne aby si tady některé skupiny hrály malou domů.


To znamená, že ke spáchání úpadkového trestného činu se vyžaduje, aby byl prohlášen úpadek dlužníka a zahájeno insolvenčního řízení?

Ne ve všech případech. Trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění věřitele a způsobení úpadku lze totiž spáchat bez ohledu na to, zda bylo či v budoucnu bude zahájeno insolvenční řízení.


A co si můžeme pod jednotlivými trestnými činy blíže představit?

Těmi základními trestnými činy jsou poškození věřitele a zvýhodnění věřitele (§ 222 a § 223 TZ). V obou případech má spáchání vliv na majetkovou situaci věřitele. Dochází ke snižování hodnoty dlužníkova majetku nebo fingování jeho pasiv, které vede ke zmenšení hodnoty jeho majetku použitelného k úhradě jeho dluhů v insolvenčním řízení. Příkladem může být zničení, poškození či zatajení části dlužníkova majetku, převzetí dluhu za jiného nebo uznání neexistujícího práva nebo závazku. Takovým jednáním dojde ke zmaření uspokojení věřitele a zároveň bude způsobena škoda nejméně 25 000 Kč. Trestný čin zvýhodnění věřitele pak vyžaduje tzv. speciální subjekt.


A trestný čin zvýhodnění věřitele?

U trestného činu zvýhodnění věřitele je zásadní, že dlužník neuspokojuje své věřitele poměrně a rovnoměrně, ale upřednostní jednoho z věřitelů. To je totiž jeden ze základních principů insolvenčního zákona, že i když se rozděluje málo, tak se rozděluje poměrně mezi všechny stejně. Ten upřednostněný věřitel pak sice získá to, co by mu (nebýt úpadku) po právu náleželo, avšak s ohledem na to, že dlužník je v úpadku, tak objektivně není schopen uspokojit všechny své věřitele, natož pak v plné výši. Takže tím, že jednomu věřiteli zaplatí všechny své dluhy a ostatním nic, tak toho jednoho neoprávněn zvýhodňuje. Správně by měli všichni dostat stejné procento.


To se ale může stát celkem snadno, že dlužník někomu zaplatí více. Jaké jsou za to tresty?

Právě proto je potřeba o tom mluvit, že do toho jeden sklouzne, ani neví jak. Na druhou stranu je třeba říct, ať nevyvoláváme paniku, že se jedná o trestné činy tzv. úmyslné. Takže trestného činu se dopustíte tehdy, když víte, že můžete nějakého svého věřitele zvýhodnit a úmyslně ho zvýhodnit chcete. Trestného činu se tedy nedopustíte nedbalostí. V nejvyšší sazbě se u těchto trestných činů bavíme až o osmi letech odnětí svobody.


A co ostatní úpadkové trestné činy?

Trestného činu se může dopustit i ten, který si, byť i z hrubé nedbalosti, přivodí úpadek. Může se tak stát, pokud např. činí hrubě nepřiměřené výdaje ve vztahu ke svým majetkovým poměrům, spravuje neuváženě svůj majetek, poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. A co je důležité, trestného činu způsobení úpadku se dopustí i ten, kdo učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. Jak vidíte, tak definice těch trestných činů je poměrně všeobjímající a vždy záleží na konkrétních okolnostech. A když se pak vůbec dostanete do problémů, tak potřebujete šikovného právníka, který rozumí jak obchodu a byznysu, tak současně je i schopný trestař.


A můžete dát našim čtenářům nějakou radu, jak se tomu vyhnout?

Ta rada bude obdobně všeobjímající jako je definice skutkové podstaty těch trestných činů. Dělejte všechno s nejlepším vědomím a svědomím, moc nekombinujte a nevymýšlejte kličky. A když už je chcete vymýšlet, tak se raději poraďte předem. Obecně platí, že musíte být schopen logicky a v kontextu všech okolností vysvětlit, proč jste jednal, jak jste jednal. A když je z toho zřejmé nebo to tak aspoň vypadá, že jste nebyl veden nekalými úmysly, tak se s tím dá dobře hrát na to, že jste nevinný. Taky je dobré mít na všechno důkazy – smlouvy, dopisy, emaily, svědky… Povídání obviněných je jedna věc, ale ještě je třeba ji podepřít, ať to není plácání do větru.


Pořád se tady bavíme o úpadku, co je vlastně jeho podstatou?

Teď se dostáváme od trestních předpisů do definic insolvenčního práva. Úpadek může mít dvě formy, tou je platební neschopnost nebo předlužení subektu. V platební neschopnosti je dlužník, jestliže má více věřitelů, dluhy více než 30 dnů po splatnosti a tyto dluhy není schopen plnit. O předlužení pak jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho dluhů převyšuje hodnotu jeho majetku. Shodné pro obě situace je tedy to, že musíte dlužit více společnostem nebo lidem. Pokud Vám vznikne dluh například jen za neplacení nájemného a vše ostatní máte uhrazené, tak i kdyby byly splněny ostatní podmínky pro úpadek, tak v úpadku z hlediska zákona nejste. Stav úpadku, ať už ve formě neschopnosti dlužníka plnit splatné závazky, nebo ve formě jeho předlužení, však nestačí sám o sobě k trestní odpovědnosti.


Jakto?

Protože tím by se v případě smluvních závazků dostával trestní postih do rozporu s ústavní zásadou vyjádřenou Listině základních práv a svobod. Podle této zásady nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. Zkrátka samotné zadlužení není trestné, je třeba splnit více podmínek, jak jsme se již bavili, abyste se dostal do křížku s trestním zákonem.


Může být trestným činem, když dlužník zasahuje do řádného průběhu insolvenčního řízení, tzv. dělá obstrukce?

Ano může. Jestliže dlužník maří či hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce a ohrozí tak účel insolvenčního řízení například tím, že odmítne předat insolvenčnímu správci účetnictví nebo majetek zahrnutý do majetkové podstaty, může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. Tohoto trestného činu se lze dopustit pouze během insolvenčního řízení, tedy v časovém úseku od jeho zahájení do jeho ukončení.


A co když dlužník dělá „jen“ mrtvého brouka?

Na tuto možnost zákon rovněž pamatuje, protože ten, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Takže doporučuji spolupracovat, nic nezatajovat, neschovávat ani si nevymýšlet.


A co když jsem věřitel, můžu se nějak dostat do problémů? Přeci jen v dnešní době bude mnoho lidí věřiteli, kteří nedostali zaplaceno a budou se snažit dostat k tomu, co jim náleží.

Tady pozor, protože pachatelem může být za určitých okolností i věřitel. Například pokud se snaží nezákonnými způsoby dosáhnout vyššího uspokojení své pohledávky, a to například za použití úplatku poskytnutého insolvenčnímu správci, vykonstruováním falešného zajištění k přihlášené pohledávce apod. Ono totiž když máte pohledávku zajištěnou, tak jste na tom při insolvenci lépe. Takže když s našimi klienty vymýšlíme, jak jim efektivně vysoudit peníze, tak se často u klientů setkáváme s kreativitou, kdy je musíme brzdit, že to je již za hranou.


Takže jediný, kdo nemůže mít problémy se zákonem je ze všech nakonec asi jen insolvenční správce, hádám.

Bohužel hádáte špatně. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí také insolvenční správce nebo dokonce i člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů, který přijme nebo si aspoň dá slíbit ke škodě věřitelů majetkový nebo klidně i jakýkoli jiný prospěch.