pikes-legal-aktuality.jpg

Aktuality

monsterDOWN.png
Vyhledat
  • David Matějka

Whistleblowing

Do konce března 2022 budou zřejmě muset firmy zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení takzvaných whistleblowerů, jinak jim bude hrozit až milionová pokuta. Počítá s tím totiž návrh zákona na ochranu oznamovatelů whistleblowerů, který nyní schválila vláda. Oznamovatelé by se podle návrhu měli dočkat také ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň také zákon navrhuje sankci až 50 tisíc korun za to, když vědomě podají nepravdivé oznámení.


Co je to whistleblowing?

Whistleblowing je anglický termín odvozený od slovního spojení „to blow the whistle“, tj. zapískat na píšťalku neboli v přeneseném smyslu upozornit, že se nehraje podle pravidel.


Whistleblowing označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem sami upozorní na podezřelé či přímo trestné jednání, přičemž se o něm dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím.


Koho se návrh bude týkat?

  • zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci*,

  • veřejní zadavatelé podle zákona o veřejných zakázkách (s výjimkou obcí do 5 tisíc obyvatel, které nejsou obcemi s rozšířenou působností),

  • zaměstnavatelé vykonávající činnost v oblasti civilního letectví, námořní dopravy, ropy a zemního plynu, poskytování spotřebitelských úvěrů, podnikání na kapitálovém trhu, činnosti investičních společností nebo investičních fondů a pojištění nebo zajištění.

*povinnost vyplývá pro všechny společnosti, které v předchozím kalendářním čtvrtletí evidovaly alespoň 25 zaměstnanců, přičemž za zaměstnance se optikou tohoto zákona považují i lidé pracující na dohodu o provedení práce.


O co půjde?

Povinné subjekty musí zavést vnitřní oznamovací systém – jakýsi zabezpečený komunikační kanál (e-mail, telefonní číslo, schránka), prostřednictvím nějž mohou zaměstnanci nahlásit nekalou činnost. Povinné subjekty zaměstnávající nejvýše 249 zaměstnanců mohou tento systém i sdílet.


V souvislosti se zavedením vnitřního oznamovacího systému budou mít zaměstnavatelé rovněž povinnost:

  • určit příslušné osoby, které spravují vnitřní oznamovací systém,

  • zajistit organizační opatření k podávání oznámení,

  • zajistit opatření, aby se s oznámeními mohla seznámit pouze příslušná osoba,

  • informovat oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou.

Oznamovatel a některé s ním propojené osoby (včetně právnických) mají být především chráněny před odvetnými opatřeními. Alternativou k využití vnitřního oznamovacího systému je oznámení učiněné prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. V určitých situacích je oznamovatel oprávněn oznámení i zveřejnit.


Jak na to?

Nejsložitější částí implementace whistleblowingu je přijetí zvláštní interní dokumentace, která jednoznačně nadefinuje veškerá pravidla tohoto procesu. Přijetí souvisejících opatření a postupů poměrně velmi náročné i z hlediska splnění příslušných požadavků na zpracování a ochranu osobních údajů.


Sankce

  • pokuta až 400.000, - Kč nebo 3 % z čistého obratu dosaženého povinným subjektem za poslední ukončené účetní období, jestliže nezajistí dálkový přístup k informacím o způsobu oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva vnitra včetně příslušných kontaktů a/nebo neprovede nápravné opatření nařízené ministerstvem vnitra

  • pokuta až do výše 1.000.000, - Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého povinným subjektem za poslední ukončené účetní období může být udělena především, pokud povinná osoba nezabrání, aby oznamovatel nebo „spřízněná či nápomocná osoba“ byli vystaveni odvetnému opatření nebo neurčí příslušné osoby, jakož i nezajistí materiální podmínky pro výkon její činnosti podle zákona či dokonce postihne příslušnou osobu za řádný výkon činnosti. Obdobně lze sankcionovat nedostatky ve fungování vnitřního oznamovacího systému (dostupnost způsobu podávání oznámení – písemně i ústně, důvěrnost podaného oznámení, řádnost posouzení, informační povinnost vůči oznamovateli).


Termín

Unijní směrnici, která ochranu oznamovatelů zakotvuje, musí členské státy zanést do svých právních řádů do 17. prosince 2021.


Návrh ministerstva spravedlnosti pak předpokládá, že firmy budou mít čas na přípravu a zavedení vnitřního oznamovacího systému do 31. března 2022.