Naši klienti se nás čím dál více ptají, za jakých podmínek je možné umožnit třetím osobám investovat společně s nimi. Současně však nechtějí vytvářet složité a nákladné struktury, žádat o komplikovaná povolení či absolvovat dlouhá licenční řízení, když mají v úmyslu nabízet možnost správy financí a jejich investování pouze svým známým a obchodním partnerům. V takovém případě jim doporučujeme využít tzv. „alternativních fondů“ dle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“).
Proč jsou tyto alternativní fondy tak výhodné?
Současná právní úprava klade na správu finančních prostředků investorů poměrně vysoké nároky na získání potřebné licence, a to jak technologické, administrativní, či personální, tak i podřízení se přísnému dozoru ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“). Jedná se o velmi regulovanou oblast, z níž se připouští pouze pár výjimek.
Oproti tomu alternativní fondy pod dozorem ČNB nejsou, není zde potřeba provádět žádná licenční řízení, přičemž postačuje pouze připravit příslušnou dokumentaci (zejména investiční strategii), kterou je potřeba podat společně se žádostí o zápis do seznamu subjektů vedených u ČNB. ČNB tedy vede pouze evidenci alternativních fondů. Ve vztahu k ČNB je poté nezbytné pouze dodržovat informační povinnost danou ZISIF.
Správa alternativního fondu je v porovnání s jinými formami přijímání investic finančně nenáročná, založení probíhá poměrně rychle a rovněž plnění zákonných povinností je spíše méně složité.
Omezení alternativního fondu
Alternativní fondy nemají stanovenou zákonnou minimální výši investice. Celková hodnota majetku fondu dle §15 nesmí přesáhnout 100.000.000,- EUR, případně 500.000.000,- EUR, není-li žádná část majetku fondu nabyta s využitím pákového efektu či pokud k vyplacení nebo rozdělení tohoto majetku osobě, od níž byly peněžní prostředky do majetku fondu shromážděny, nemůže dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění.
Správce alternativních fondů nesmí své služby nabízet veřejně, přičemž je možné investory oslovovat pouze individuálně. To v praxi znamená, že alternativní fond smí přijmout investice nanejvýš od 20 osob, které nejsou kvalifikovanými investory. Tyto osoby mohou investovat jakkoliv vysokou, resp. nízkou, částku. Pokud by fond hodlal spravovat majetek od více než 20 osob, pak musí být dalšími osobami kvalifikovaní investoři. Kvalifikovanými investory jsou vyjmenované finanční instituce a dále osoby splňující určité zákonné parametry jako je například minimální výše vkladu 100.000,- EUR.
Jak založit alternativní fond dle § 15 ZISIF?
Alternativními fondy dle § 15 ZISIF jsou především právnické osoby se sídlem na území České republiky. Zpravidla se jedná o obchodní korporace typu s.r.o. nebo a.s. Tyto obchodní korporace musí disponovat živnostenským či jiným podnikatelským oprávněním, na základě kterého lze spravovat majetek (podnikatelská povaha).
Dále musí mít alternativní zpracovánu investiční strategii, na základě které bude prováděno společné investování spravovaných peněz. Investiční strategie obsahuje podrobný popis nakládání s obhospodařovanými prostředky jako je například vymezení trhu, označení aktiv nebo popis využití pákového efektu.
Závěrem je potřeba zpracovat a podat žádost o zápis fondu do seznamu vedeného ČNB společně s nezbytnými přílohami.
Jak dlouho založení trvá?
Celý proces realizace se dá zvládnout v řádu dvou až tří týdnů, a to v závislosti na náročnosti projektu. Nejdůležitější je mít dobře rozmyšlený business plán, poplatkovou strukturu a principy investování a zhodnocování prostředků. Nicméně i tyto záležitosti lze diskutovat v průběhu přípravy žádosti.
Co potřebuji k fungování alternativního fondu?
Zápis do seznamu ČNB není jedinou povinností, která se musí splnit, aby mohl minifond vyvíjet svou činnost. Alternativní fond musí mít pro své investory zveřejněné také tzv. KIID, což je cizí zkratka pro „Sdělení klíčových informací investorům“. KIID má standardizovanou podobu a musí ho vydávat každý fond.
Dále musí alternativní fond disponovat příslušnou dokumentací upravující procesy AML (opatření proti praní špinavých peněz), KYC (identifikace a prověření klienta) a GDPR (pravidla ochrany osobních údajů). Všechny tyto procesy by měl alternativní fond v průběhu své aktivity dodržovat a jeho zaměstnanci či vedoucí osoby by je měly znát.
Alternativní fond má také povinnost jednou ročně hlásit ČNB objem spravovaných prostředků, jejich skladbu a další informace. Jedná se o reporting prostřednictvím formulářů ROFOS 36 a 37 v rámci systému SDAT spravovaného ČNB. Vykazování za Vás může provádět rovněž třetí strana, například advokátní kancelář, která má zřízen přístupový účet.
Aby mohl fond přijímat finanční prostředky, musí mít s investory uzavřeny investiční smlouvy. Tyto smlouvy se zpravidla označují jako Smlouvy o správě majetku srovnatelné s obhospodařováním. Kvalitní smlouvy vymezují poměrně konkrétně jak může být s prostředky nakládáno a rovněž jak se počítá odměna správce za správu.
Zaujala vás možnost vytvořit svůj vlastní investiční fond dle § 15 ZISIF? Ozvěte se nám, projdeme s vámi vše potřebné a fond vám na míru připravíme. ladislav.drha@pikeslegal.com
Comments