V důsledku obav z šíření nákazy koronavirem řada lidí musela zrušit své zájezdy a cesty do zahraničí. Jaké by takové zrušení vlastně mělo finanční následky a zda vzniká nárok na bezplatné storno svého zájezdu, se dočtete v článku.
V důsledku obav z nákazy koronavirem řada lidí přemýšlí nad tím, zda nezruší své zájezdy do některých problematických destinací a dále jaké by takové zrušení vlastně mělo finanční následky. Dle ust. § 2535 občanského zákoníku přitom platí, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd neboli na tzv. bezplatné storno.
Ministerstvo pro místní rozvoj k záležitosti naplnění podmínek bezplatného storna sdělilo, že „má za to, že existuje-li v místě konání zájezdu, v jeho bezprostředním okolí nebo v průběhu cesty významné riziko nákazy nemocí COVID-19, je naplněn předpoklad nevyhnutelné a mimořádné okolnosti. Záleží pak na individuálním posouzení případu, zda má mimořádná okolnost významný dopad na poskytování zájezdu. Důležitým vodítkem pro to, zda mají zákazníci v konkrétním případě nárok na odstoupení od smlouvy bez zaplacení stornopoplatků, je oficiální doporučení nebo varování Ministerstva zahraničních věcí.
Pokud mají zákazníci rezervovaný zájezd do destinace, kde je veřejný život podroben významným omezením (např. jsou uzavřeny turistické atrakce, muzea apod.), budou mít zákazníci dle názoru MMR obvykle právo na bezplatné zrušení zájezdu. Stejně tak budou mít dle našeho názoru právo na bezplatné zrušení zájezdu zejm. ty skupiny zákazníků, u nichž hrozí v souvislosti s epidemiologickou situací zvýšené riziko pro život a zdraví (starší osoby, osoby s rizikovým zdravotním stavem), pokud je pro místo konání zájezdu nebo jeho bezprostředního okolí vydáno oficiální doporučení Ministerstva zahraničí do tohoto místa necestovat.“
Cestovní kanceláře se (zřejmě i s ohledem na výše uvedenou zprávu Ministerstva pro místní rozvoj) nedávno vyjádřily k problematice bezplatného storna zájezdu v tom smyslu, že destinace, ve kterých jsou zájezdy realizovány, fungují naprosto bez omezení a nejsou tedy naplněny zákonné podmínky pro nároky na bezplatné storno.
Mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk uvedl, že: „bezplatné storno je možné pouze v případě, pokud v místě pobytu nebo v jeho bezprostředním okolí nastaly mimořádné okolnosti a pokud mají vliv na čerpání služeb nebo dopravu. Taková situace nenastala,“.
Z tohoto vyjádření cestovních kanceláří média následně vyvodila závěr, že jedinou šancí, jak by mohli zákazníci, kteří zruší zájezd v důsledku obav z nákazy koronavirem, získat zpět alespoň část uhrazených prostředků, je, jestliže byli pojištěni pro případ storna zájezdu. Na řadu případů se ale pojištění storna vztahovat nebude a pojistné plnění nebude přiznáno.
Cestovní kanceláře se dále shodují s pojišťovnami v tom, že zákazník má ze zákona nárok na zrušení nebo kompenzaci pouze v případě, že ohnisko nákazy je v místě, kam zájezd směřuje, nebo v bezprostřední blízkosti. Za ohnisko je v těchto případech považována oblast, na niž byla uvalena karanténa.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2015/2302, na základě které bylo do občanského zákoníku vloženo ustanovení § 2535, sice zmiňuje mezi příklady, kdy budou naplněny podmínky nevyhnutelné a mimořádné situace, rovněž významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, jedná se však pouze o demonstrativní výčet případů, u kterých budou podmínky pro vznik takového nároku zpravidla naplněny, a to bez dalšího. Aplikace tohoto ustanovení by dle našeho názoru neměla být omezována pouze na případ, kdy se v cestovní destinaci nachází ohnisko onemocnění, ale je nutné přihlédnout rovněž k rizikům šíření předmětné nemoci a konkrétní destinaci.
Jestliže cestovní kanceláře argumentují tím, že v cílových destinacích nejsou činěna žádná omezení, a tudíž zde není významný dopad na poskytování zájezdu, lze toto tvrzení považovat spíše za účelové. Existence nevyhnutelné a mimořádné okolnosti by dle našeho názoru měla být vždy posuzována vzhledem ke komplexu všech okolností. Takovými okolnostmi je nutno rozumět i to, jak snadno a rychle se virus šíří. Jinými slovy je třeba rozlišovat, zda daná destinace je uzavřena z důvodu nebezpečí pádu laviny na ubytovací zařízení v dané destinaci (což je riziko, které nebude ohrožovat vedlejší destinace) nebo zda je destinace uzavřena z důvodu šíření nemoci, která se snadno přenáší dále a je způsobilá zasáhnout širší region. Je tedy třeba každý případ posuzovat jednotlivě a nelze proto přijmout obecné tvrzení cestovních kanceláří, že v případě zrušení zájezdů do destinací, ve kterých nejsou přijata žádná omezení, nemají klienti bez dalšího nárok na bezplatné storno.
Vzhledem ke snadnému šíření viru nepochybně dochází k rozšiřování zasažených oblastí. Ministerstvo zasílá prostřednictvím mobilních operátorů občanům, kteří se nacházejí v zemi se zvýšeným výskytem koronaviru, SMS zprávy, ve kterých nabádá k dodržování pokynů daného státu a zásad uvedených na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR. Tedy za situace, kdy ministerstvo zasílá občanům nacházejícím se v určité zemi varovné zprávy a neomezují se pouze na rizikové oblasti, by tedy dle našeho názoru měli mít zákazníci nárok na bezplatné storno zájezdu i v některých případech, kdy se cílová destinace nachází mimo ohniska nákazy a nedochází na ní doposud k žádným omezením. Nelze tedy souhlasit s právním posouzením daných případů ze strany pojišťoven a cestovních kanceláří, které odmítají akceptovat odstoupení od smlouvy o zájezdu ze strany klientů bez zaplacení odstupného.
AKTUALIZOVÁNO: S ohledem na vyhlášený nouzový stav a na něj navazující prováděcí usnesení vlády byly občanům ČR zakázány veškeré cesty do zahraničí. V takovém případě má zákazník právo na odstoupení od smlouvy o zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže cílovou destinací je jakékoli místo v zahraničí. Ust. § 2545 občanského zákoníku se totiž týká nejen mimořádných okolností souvisejících s cílovým místem, ale také mimořádných okolností souvisejících již se samotnou s přepravou do cílového místa.
Commentaires