top of page
pikes-legal-aktuality.jpg

Články

monsterDOWN.png
Vyhledat
Obrázek autoraLadislav Drha

Jaký dopad má šíření onemocnění koronaviru na pracovněprávní vztahy?

Současné události, zejména přijetí několika krizových usnesení Vlády České republiky, mají přímý dopad na zaměstnance a zaměstnavatele. V této souvislosti je vhodné připomenout některá ustanovení zákoníku práce, která se za této výjimečné situace jeví jako podstatná.


Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Při plnění standardních povinností přímo na pracovišti je zaměstnavatel povinen dle § 102 zákoníku práce dbát na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, čímž se rozumí povinnost vytvářet takové pracovní prostředí, které minimalizuje veškerá možná zdravotní rizika, jež mohou být spojena s výkonem práce svých zaměstnanců. V době výjimečné situace jako je šíření nákazy by pak v prvé řadě měl zaměstnavatel dbát na prevenci a zajišťovat tak svým zaměstnancům například dostatek dezinfekčních prostředků, roušek, případně i respirátorů a také by měl ve vyšší míře dbát na úklid, čistotu a dezinfekci pracoviště jako celku. Toto ustanovení je tedy v současné době zásadní zejména pro veškeré obchody, kde zaměstnanci přichází do přímého kontaktu se zákazníky.


Zaměstnavatel by měl rovněž přijmout taková opatření, která směřují k zamezení jednak osobního kontaktu většího počtu zaměstnanců na pracovišti, ale také i k zamezení kontaktu zaměstnanců a třetích osob po dobu výkonu práce, a to i v rozsahu omezení veškerého vysílání na případné služební cesty svých zaměstnanců.


Zaměstnanci by pak měli být informováni o všech aktuálních opatřeních s ohledem na vývoj situace, a to například formou interního předpisu či interního nařízení. Zmíněný předpis je nejenom v těchto situacích vhodnou variantou pro stanovení dílčích doporučení a pokynů, kterými by se měli zaměstnanci řídit za účelem zajištění jejich bezpečnosti (v současnosti se jeví jako nanejvýš vhodné stanovit například postup zaměstnanců při podezření kontaktu s nakaženou osobou).


Je však bez výhrad nutné pamatovat na to, že zaměstnanec musí být řádně seznámen se všemi přijatými interními předpisy zaměstnavatele (§ 103 odst. 1 písm. g) ZP). Současně je pro zaměstnavatele vhodné evidovat přijatá opatření, a to pro případ, že by bylo později vyžadováno prokázání plnění výše uvedené povinnosti dle zákoníku práce.


Home office

Výše uvedená pravidla pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se vztahují také na pracovníky, s kterými zaměstnavatelé uzavřeli dohodu o převedení zaměstnanců do režimu práce z domova, tzv. home office (dohoda je v tomto ohledu nutná dle § 2 odst. 2 – jiné místo výkonu práce). Zaměstnavatel je tedy odpovědný například za možné pracovní úrazy při plnění pracovních úkolů, přičemž zaměstnanec je povinen plnit pracovní úkoly ve stejném rozsahu a také v odpovídající kvalitě takovým způsobem, jakým by tomu bylo při práci na pracovišti. Při uzavírání takové dohody doporučujeme zejména stanovit soubor pravidel pro výkon práce zaměstnanců a myslet třeba i na podmínky kontroly úkolů vedoucími pracovníky zaměstnavatele.


Omezení práce a související náhrady

Jestliže však došlo k citelnému poklesu potřeby pracovní síly v důsledku aktuálních událostí, nabízí zákoník práce několik pro zaměstnavatele i zaměstnance řadu možností. První možnost, kterou lze z pohledu zaměstnavatele učinit jednostranně a okamžitě, je prostřednictvím interního předpisu zakázat docházení vybraných zaměstnanců do práce. V takové situaci lze dotčeným zaměstnancům snížit náhradu jejich mzdy až na 60 % průměrného výdělku (§ 192 ZP). V současné době se vláda České republiky vyjádřila, že bude zaměstnavatelům kompenzovat náklady na zaměstnance v takové míře, aby nesnižovali náhradu mzdy až na plných 60%, ale méně.


Další možností řešené takového stavu, a to, jestliže se zaměstnavatel se zaměstnanci nedohodne jinak, se jeví jednostranné nařízení přesunu rozvržení směn a případně také čerpání dovolené, tato opatření se však dají užít nejméně 14 dní předem (§ 217 ZP). V kratší lhůtě tak lze učinit pouze se svolením zaměstnance a jedná se tedy o úpravu na základě dohody.


Zaměstnavatelé jsou pak povinni omluvit zaměstnancovu dočasnou pracovní neschopnost v důsledku krizových opatření, a to například při potřebě zajistit péči o dítě mladší 10 let (§ 191 ZP). Vláda v současné době projednává prodloužení lhůty, během níž lze čerpat tzv. ošetřovné.


Rovněž při pobytu zaměstnance v rizikové oblasti je zaměstnavatel povinen omluvit dočasnou pracovní neschopnost, a to standardně v délce 14 dnů ode dne návratu z této rizikové oblasti.

Comments


bottom of page