pikes-legal-aktuality.jpg

Aktuality

monsterDOWN.png
Vyhledat
  • Ladislav Drha

Informační materiál ke kauze Arca Capital

Medii se šíří informace, dle kterých se finanční skupina Arca Capital (dále jako „skupina Arca“) dostala do hluboké finanční krize.


Slovenská společnost Arca Investments, a.s., se sídlem: Plynárenská 7/A, 821 09 Bratislava je mateřskou společností celého koncernu. Arca Investments, a.s. požádala soud v Trnavě o moratorium (ochranu před věřiteli). Zároveň její nejvýznamnější česká dceřiná společnost Arca Capital Bohemia, a.s. rovněž požádala v České republice o moratorium.


Od společností Arca Investments a Arca Capital Funding (další společnost ze skupiny) nakoupily podle odhadů směnky stovek investorů, včetně manželky slovenského premiéra Igora Matoviče. Sama Arca Investments dluží investorům na jejich směnky odhadem 1,9 miliardy korun. Platná právní úprava na Slovensku neumožňuje v době pandemie uvalit na společnosti v potížích insolvenci, Arca Capital Funding a Arca Investments tak jsou ochráněny před svými věřiteli do konce roku.


Tuzemští věřitelé se zatím neúspěšně snaží o přenesení insolvenčního řízení do Česka. Tvrdí, že jádro byznysu skupiny bylo právě v České republice.


V září 2020 se rovněž objevily zprávy, že J&T Banka, společnost Gomanold a zároveň skupina Natland se vložily do záchrany investic česko-slovenské skupiny Arca. J&T uvedla v tiskové zprávě, že připravuje pro nezajištěné věřitele Arky, mezi kterými jsou stovky soukromých movitých investorů, "nabídku pomoci".


S ohledem na nedostatek bližších informací se lze vyjádřit zatím pouze obecně, a to zejména k předpokládanému vývoji finanční krize skupiny Arca a předpokládaným právním krokům.

Obecně k insolvenčnímu řízení v ČR a dalšímu vývoji

Insolvenční řízení se řídí zejména zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Jedná se o řízení velmi formalistické. Dalším velmi důležitým prvkem insolvenčního řízení jsou lhůty, kdy jejich zmeškání může mít nenávratné důsledky.


Insolvenční řízení je zahájeno podáním insolvenčního návrhu. Tento návrh mohou podat jak věřitelé, tak i dlužník. V insolvenčním rejstříku můžete online sledovat průběh insolvenčního řízení na adrese https://isir.justice.cz/isir/common/index.do.

Zahájení insolvenčního řízené především znamená, že na majetek náležející do majetkové podstaty nesmí být až na výjimky prováděny exekuce. Dále to znamená, že věřitelé mohou své pohledávky uplatnit jen přihláškou v rámci insolvenčního řízení.


Pohledávka se přihlašuje na předepsaném formuláři, kdy je třeba tuto pohledávku správně vyčíslit a uvést právní důvody vzniku a proč se věřitel dožaduje splnění této pohledávky. Pohledávka následně může být popřena dlužníkem, ostatními věřiteli, nebo i insolvenčním správcem. Proti popření se lze bránit žalobou.


Insolvenční správce představuje administrátora celého insolvenčního řízení. Na začátku řízení ustanoví insolvenčního správce do funkce insolvenční soud. V průběhu řízení však může dojít ke změně insolvenčního správce v případě, že se tak rozhodnou věřitelé. Insolvenční správce sepisuje majetek dlužníka, za určitých okolností na něho přechází právo s tímto majetkem disponovat, přezkoumává přihlášené pohledávky a případně je popírá, uspokojuje věřitele a vykonává další činnosti, které mu ukládá insolvenční zákon.


Moratorium poskytuje dlužníku, který je podnikatelem, šanci, aby si uspořádal své majetkové poměry před tím, než insolvenční soud rozhodne o jeho úpadku – po dobu moratoria totiž soud nemůže vydat rozhodnutí o úpadku – nebo před tím, než je insolvenční řízení zahájeno.


Rozhodnutí o úpadku zakončuje první fázi insolvenčního řízení. Insolvenční zákon pak zná tři způsoby řešení úpadku a to:

  • reorganizaci,

  • konkurz,

  • oddlužení („osobní bankrot“).

V tomto konkrétním případě skupiny Arca se nepoužije oddlužení a připadá tak do úvahy:


Reorganizace celé skupiny

Reorganizace je instrumentem určeným k řešení úpadku dlužníka – podnikatele, který mu nadále umožňuje vykonávat podnikatelskou činnost. To znamená, že celá skupina projde očistným procesem, jehož součástí bude nejspíše částečný odpis pohledávek (zejména nezajištěných, jako jsou pohledávky ze směnek), případně dojde k situaci, kdy budou prodávány jednotlivé podniky této skupiny.


nebo


Konkurz

V rámci konkurzu by pak nepochybně došlo k prodeji jednotlivých podniků skupiny, jakož i dalšího majetku a činnost skupiny by byla ukončena. Z výtěžku zpeněžení by pak byli uspokojováni jednotliví věřitelé.


Insolvenční zákon rozlišuje mezi věřiteli zajištěnými a nezajištěnými, přičemž postavení těchto skupin se liší. Jako nezajištěný věřitel se označuje osoba, jejíž pohledávka vůči insolvenčnímu dlužníkovi není zajištěna (např. zástavním právem). Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka. Zajištění zjednodušeně představuje posílení postavení věřitele, který může peníze získat prodejem předmětu zajištění. V insolvenčním řízení se za zajištění považuje zástavní právo, zadržovací právo či zajišťovací převod práva.


V insolvenčním řízení je obvykle více věřitelů a ti musí rozhodovat společně. K tomu tvoří tzv. věřitelské orgány – schůzi věřitelů a věřitelský výbor. Schůze věřitelů je nejvyšším orgánem, který má pravomoc rozhodovat o nejdůležitějších otázkách v insolvenčním řízení, které jsou závislé na vůli věřitelů. Schůze věřitelů volí „výkonný“ orgán, kterým je věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů.


Pokud je způsobem řešení úpadku konkurs nebo reorganizace, koná se na začátku řízení povinně schůze věřitelů. Základním úkolem věřitelského výboru je ochrana společného zájmu věřitelů. Ze zákona mj. dohlíží na činnost insolvenčního správce. K některým úkonům musí navíc insolvenční správce získat souhlas věřitelského výboru.


Jakou cestou bude řešeno insolvenční řízení, tedy zda cestou reorganizace či konkurzu, rozhodují na schůzi věřitelů jak zajištění, tak i nezajištění věřitelé.* V případě reorganizace se věřitelé rozřazují dále do jednotlivých skupin, do kterých jsou zařazeni věřitelé s obdobnými pohledávkami (např. pohledávky ze směnek). Při rozhodování v rámci reorganizace je tak pak prakticky nutné získat souhlas všech (resp. většiny) skupin věřitelů.


Hlasy nezajištěných věřitelů, resp. jejich dílčích skupin mohou být velmi významné. Zájmy zajištěných, popř. i jiných významných věřitelů (jako jsou investiční skupiny) jsou často v rozporu se zájmy jednotlivých „malých“ věřitelů. V průběhu insolvenčního řízení se věřitelé podílejí na rozhodnutí, zda je výhodnější zvolená forma reorganizace či konkurzu majetku dlužníka, o způsobech a podmínkách prodeje majetku dlužníka apod. Tato rozhodnutí významně ovlivní, v jaké míře bude jednotlivý věřitel uspokojen.


S ohledem na výše uvedené je možné očekávat, že v případě poskytnutí „pomoci“, budou mít výše uvedené subjekty (J&T Banka, společnost Gomanold a kupina Natland) zájem ovlivnit průběh insolvenčního řízení, aby byl co nejpříznivější pro jejich zájmy.


Vzhledem k tomu, že se dá očekávat, že tito věřitelé budou zajištění, tedy se jejich pohledávky budou z tohoto zajištění uspokojovat přednostně, mohou mít větší zájem na rychlém řešení insolvenčního řízení i za cenu, že na nezajištěné věřitele zbyde menší majetek k jejich uspokojení.


Cílem pro úspěšnou obranu práv drobných věřitelů by mělo být sdružit co největší počet nezajištěných věřitelů, aby bylo možné dosáhnout maximální zlepšení postavení drobných věřitelů a dosáhnout tak co nejvyšší míry uspokojení jejich pohledávek. Čím více nezajištěných věřitelů bude postupovat v rámci řízení společně a koordinovaně, tím větší bude mít jejich hlas váhu.

Společnost Arca Capital Bohemia, a.s. (stav insolvenčního řízení k 10.12.2020)

Společnost Arca Capital Bohemia, a.s. navrhla dne 31.8.2020 Městskému soudu v Praze (insolvenční soud) vyhlášení mimořádného moratoria na svůj majetek. Ve věci tak bylo zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. MSPH 94 INS 18206/2020. MS v Praze návrhu vyhověl a vydal dne 31.8.2020 usnesení o vyhlášení mimořádného moratoria.


V podání ze dne 23. října 2020 učinila společnost Krupa Global Investments a.s., IČO: 06912311, Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, Nusle (dále jen věřitel) soudu návrh na zrušení mimořádného moratoria a dále návrh na nařízení předběžného opatření a na ustanovení předběžného správce. Soud učinil závěr o nezrušení mimořádného moratoria s ohledem na skutečnost, že mimořádné moratorium bylo vyhlášeno 31. srpna 2020 a dnem 30. listopadu 2020 skončí.


Soud usnesením ze dne 2. listopadu 2020 rozhodl o ustanovení předběžného insolvenčního správce v řízení a předběžným insolvenčním správcem byla v řízení ustanovena společnost Tetera a spol., IČO: 04029178, se sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava.


Podáním ze dne 27. listopadu 2020 navrhla Arca Capital Bohemia, a.s. prodloužení mimořádného moratoria o další tři měsíce.


Soud dospěl k závěru, že toto prodloužení není namístě a další prodloužení trvání moratoria již v daném případě nemůže situaci dlužnice nijak podstatně ovlivnit (zlepšit) a její situaci je nutno řešit vůči věřitelům dlužnice s cílem takové vztahy dovést k určitému uspořádání a k takovým postupům by prodloužení moratoria nesměřovalo a vedlo spíše ke zkomplikování tohoto procesu než k jeho podpoře a nalezení řešení. Zde soud vyšel také z toho, že někteří věřitelé podporovali zrušení mimořádného moratoria již k návrhu společnost Krupa Global Investments a.s. na zrušení mimořádného moratoria dlužnice a že své pohledávky za dlužnicí přihlásilo v řízení o moratoriu ke 30. listopadu 2020 šest věřitelů s deklarovanými nezajištěnými pohledávkami za dlužníkem celkem ve výši přesahující sto miliónů Kč.

*Se schválením reorganizace je to trochu složitější. Dlužník musí splňovat zákonné podmínky – mít více jak 50 zaměstnanců, nebo v posledním účetním období mít obrat více než 50 mio. CZK. Závěrku za 2019 v OR nemají, v roce 2018 to hravě splňují.


Následně se na schůzi věřitelů hlasuje pro/proti. Pro musí být alespoň 50 % zajištěných věřitelů a 50 % nezajištěných věřitelů, nebo 90 % věřitelů celkem (§ 150 a 151 IZ). POZOR – hlasují pouze přítomní věřitelé, nelze hlasovat písemně. Dle komentáře ale musí buď dlužník do usnesení o úpadku nebo přihlášený věřitel do 10 dnů před první schůzí věřitelů podat návrh na řešení úpadku reorganizací. Takže je potřeba ohlídat, aby to někdo podal.

Závěr je, že to zajištění věřitelé mohou zablokovat, pokud nezajištění neovládají alespoň 90 % pohledávek. Následně se vypracuje reorganizační plán, ve kterém se věřitelé rozdělí do skupin, to posoudí ins. soud, a o přijetí plánu se už hlasuje po skupinách.