pikes-legal-aktuality.jpg

Aktuality

monsterDOWN.png
Vyhledat
  • Nikola Szabó

Ženy českého práva 2. díl: Anděla Kozáková-Jírová

První česká doktorka práv, první notářka v Evropě a bojovnice za práva žen. V druhém díle naší minisérie Ženách českého práva se budeme věnovat Anděle Kozákové-Jírové.


Anděla Kozáková-jírová (1897-1986)


Maminka Anděly ji přihlásila na chlapecké gymnázium, které sice poskytovalo lepší vzdělání ale bylo to velmi pokrokové rozhodnutí. Na celém gymnáziu byly pouze dvě dívky a ty to měly dost těžké. Nesměly se hlásit, nesměly být ani vyvolávány, o přestávkách dokonce byly odděleny od chlapců a trávily čas v kabinetech učitelů. Aby dokázaly, že zvládnou zátěž a objem vědomostí k maturitní zkoušce, musely před ní skládat navíc (oproti chlapcům) předzkoušky z pěti nematuritních předmětů.


Díky nedůvěře tehdejšího systému v ženy jako studentky vlastně musely získat mnohem více vědomostí a zvládnout větší zátěž než chlapci.


Po maturitě v létě 1918 mohla začít studovat práva na pražské právnické fakultě, která už v listopadu otevřela své brány i ženským posluchačkám. Spolu s ní zahájilo studium práv 80 dívek a žen.

Anděla byla výbornou studentkou, a tak odpromovala jako první česká doktorka práv už před Vánocemi 1922. K její promoci ji pogratuloval i sám prezident Masaryk a všimla si jí i média.


Přes všechny studijní úspěchy ale neměly ženy moc šancí na uplatnění. Zaměstnavatelé se totiž obávali, že zaměstnané ženy vezmou práci mužům, kteří živí rodinu. To samé platilo i pro státní podniky. Do roku 1925 si tedy žádná z žen, které získaly titul doktora práv, nenašla místo ve státní nebo veřejné službě.

V roce 1925 se konečně stala notářskou kandidátkou u notáře Jaroslava Heitze v paláci Koruna na Václavském náměstí. Její žádost o jmenování notářkou ale státní správa roky ignorovala. Musela si počkat až do roku 1938.


Mezitím ještě stihla bojovat za práva žen.

Kozáková se angažovala v hnutí vysokoškolsky vzdělaných žen, psala do spolkového tisku a účastnila se schůzí i zahraničních setkání, například Kongresu Mezinárodní federace vysokoškolsky vzdělaných žen v roce 1929 v Ženevě s přednáškou Krize práce mezi intelektuálkami. Rok na to dokonce podílela na organizaci této konference. Upozorňovala také na špatné podmínky pro juristky ve státní správě. Pracovala ve výboru spolku pro ženské studium Minerva, V roce 1930 se podílela na organizaci konference Mezinárodní federace vysokoškolsky vzdělaných žen v Praze.


Po osvobození se spolu se svým manželem postavila proti Košickému vládnímu programu, protože ho považovali za protiprávní.

Když se ale komunisté chopili moci, zbavili Andělu Kozákovou funkce notářky a zabavili její kancelář. Proti oběma manželům bylo také zahájeno trestní řízení.


A tak se rozhodli emigrovat.

O jejich životě v emigraci toho moc nevíme. Nejprve žili v Paříži, poté v Kanadě a nakonec v USA. Anděla zemřela ve věku 89 let v Kalifornii.